Bible

1 A Dávíd se poradil s veliteli tisíců a set, to jest se všemi vůdci, 2 a všemu sejití Isráélovu Dávíd řekl: Jestliže to podle vás je dobré a vyšlo od Hospodina, našeho Boha, měli bychom poslat k našim bratrům, již zbývají ve všech krajích Isráélových, a s nimi ke kněžím a Lévíovcům ve městech a jejich obvodech, že se mají shromáždit k nám, 3 a přenesme skříňku našeho Boha k nám; vždyť jsme ji v dnech Šáúlových nevyhledávali. 4 A vyslovili se, všechno sejití, pro učinění tak, neboť ta věc byla v očích všeho lidu správná; 5 i svolal Dávíd všechen Isráél, od Šíchóru Egypta a ž po vstup do Chamáthu, dopravit Boží skříňku z Kirjath-jeárím. 6 Vystoupil tedy Dávíd a všechen Isráél do Baaly, do Kirjath-jeárím, jež patřilo Júdovi, vyzvednout odtamtud skříňku Boha, Hospodina, sídlícího mezi kerúby, kde se vzývá Jméno. 7 I naložili Boží skříňku z domu Avínádávova do nového vozu, a tím vozem vládli Uzzá a Achjó 8 a Dávíd a všechen Isráél před Boží tváří vší silou a s písněmi hráli, totiž na lyry a na varyta a na tamburíny a na cimbály a na pozouny. 9 A když přišli až po mlat Kídónův, vztáhl Uzzá svou ruku k zachycení skříňky, neboť skotu povolili; 10 i vzplál proti Uzzovi Hospodinův hněv a skolil ho za to, že svou ruku na skříňku vztáhl, takže tam před Boží tváří umřel; 11 i Dávíd se rozhněval, když Hospodin při Uzzovi způsobil trhlinu, a onomu místu se až po tento den dává název Perec-Uzzá. 12 A v onen den se Dávíd Boha ulekl s výrokem: Jak mám Boží skříňku vnést k sobě? 13 Dávíd tedy skříňku k sobě do města Dávídova neodstěhoval, nýbrž ji uložil stranou do domu Óvéd-Edóma, Gittího, 14 a Boží skříňka zůstala s domem Óvéd-Edóma, Gittího, po tři měsíce a Hospodin požehnal domu Óvéd-Edóma, Gittího, a všemu, co měl.